Všeho moc škodí a pro homocystein to platí také. Proč a jak s ním zatočit?

Často slyšíme, že za některé nemoci krevního oběhu je odpovědný homocystein: nepostradatelný, a přitom záludný. V roce 1962 upozornil Neil Carson na to, že právě homocystein může ovlivňovat vznik některých kardiovaskulárních onemocnění. Dr. Kilmer McCully byl pak v roce 1968 prvním, kdo homocystein jako příčinu těchto chorob přímo označil. Homocystein vzniká při normálním metabolismu bílkovin. Během práce na sirných sloučeninách ho objevil Vincent du Vigneaud. Popsal ho jako toxickou aminokyselinu a za svůj objev dostal dokonce Nobelovu cenu za chemii.

Homocystein: viník nebo spoluviník?

Stále se vede řada diskuzí, zda homocystein označovat za viníka nebo jen spoluviníka nemocí krevního oběhu, či zda se přiklonit k názoru, že infarkty a podobné choroby se vyskytují současně a snížení hladiny homocysteinu v tomto směru žádné zlepšení nepřináší. Na jednoznačnou odpověď si budeme muset počkat, protože velké studie zkoumající vliv homocysteinu na tyto choroby ve světě stále probíhají. Není však vyloučené, že až jednou skončí s jasným výsledkem, začne se u nás i tato aminokyselina měřit stejně jako cholesterol, který ucpává cévy.

Pokud vás trápí vyšší cholesterol, zaměřte se na potraviny s obsahem rutinu – zvyšují elasticitu cév.

Měření v ČR homocystein hodnoty

V Česku zatím plošné měření homocysteinu neprobíhá, ale jeho množství v těle si za několik set korun může nechat vyšetřit každý. Optimální hladina homocysteinu se liší podle věku a pohybuje se mezi 3 a 15 μmol/l. V České republice je norma 5,5 až 16,5 µmol/l, ale přesahy přes tuto hranici se u nás příliš neřeší. Riziko vážného ohrožení života přitom podle společného výzkumu vědců z Norska, Německa a USA z roku 1999 představuje hladina homocysteinu 14 µmol/l.

Vytrvalá propagátory snižování hladiny homocysteinu v souvislosti s jeho možným vlivem na nemoci krevního oběhu máme i u nás. Zatím to však vypadá, že osamocený tandem „doktor a svaz“ jde v Česku spíš hlavou proti zdi: MUDr. Karel Erben a Svaz pacientů od roku 2001 opakovaně podávali všem ministrům doporučení, aby byla taková léčba hrazena pojišťovnami, až byl lékaři v roce 2007 za jeho aktivitu udělen Bronzový Bludný balvan - anticena Českého klubu skeptiků Sisyfos za pseudovědeckou činnost.

Homocystein a vitamíny

Ať už homocystein za nemoci krevního oběhu může, nebo jejich vznik pouze podporuje, pravdou zůstává, že podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je při přeměně homocysteinu na potřebnou aminokyselinu cystein významná součinnost vitamínů B₆, B₁₂ a kyseliny listové. 

Pokud je těchto vitaminů v organismu nedostatek, homocystein zůstává v krvi, kde způsobuje problémy. Vitaminy B₆ a B₁₂ přispívají podle EFSA k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k normální funkci imunitního systému či k tvorbě červených krvinek. Kyselinu listovou pak tělo vyžaduje pro zajištění normální krvetvorby, při procesu dělení buněk, a velmi důležitá je i pro vývoj nervové soustavy plodu.

Neméně podstatný je také fakt, že bojovat s homocysteinem je jednodušší než bojovat s cholesterolem: zatímco vysoká hladina cholesterolu vyžaduje radikální změnu jídelníčku, množství homocysteinu dokáže v těle regulovat společná práce vitaminů skupiny B a kyseliny listové.  

K potravinám bohatým na vitamíny B patří listová zelenina, ořechy – Oříšky a jejich důležitost v životosprávě, celozrnné obilniny, mléčné výrobky, vnitřnosti a drůbeží maso a luštěniny třeba v klíčené formě. Inspirujte se recepty z klíčených obilovin a luštěnin. Přečtěti si také o přínosu luštěnin v jídelníčku.