Malý zázrak jménem bezlepkový oves

Oves a zejména pak ovesná kaše opět stoupá na oblibě. Na vzestupu je ale plným právem. Dodá tělu spoustu důležitých látek a živin, a pokud si ji dáte na snídani, pořádně vás nakopne do nového dne. Pojďte s námi objevit všechna tajemství ovsa.

Seznamte se

Do Evropy se oves dostal spíše omylem, a to až někdy kolem 5. století. Z Malé Asie docestoval jako plevel v zrnech žita a pšenice. Ovšem lidé si jeho pěstování velmi rychle osvojili a stal se na našem území nejmladší kulturní obilninou. Rostlinku si považovali nejen pro její nenáročnost a odolnost, ale také především pro její blahodárné účinky. Ty pozorovali již starověcí Řekové a Římané nebo germánští bojovníci. 

Oves dělají výjimečný především jeho unikátní nutriční hodnoty. Oproti ostatním obilninám se pyšní vysokým podílem živin. Obsahuje bílkoviny ve velmi lehce stravitelné formě, rozpustnou vlákninu či pomalu se vstřebávající sacharidy, které zasytí na několik hodin.
Bohatý je i na minerály a vitamíny, tuky a omega-6. Podporuje imunitní i nervový systém, snižuje cholesterol, vysoký krevní tlak, prospěšný může být i při střevních nemocech. Doporučuje se zařadit do jídelníčku i při nespavosti a depresi, psychické vyčerpanosti či nervozitě.

Oves prospěje každému - od aktivních sportovců, přes těžce fyzicky pracující až po jedince s redukční dietou, diabetikům, a díky Semixu dokonce i celiakům.

Novinka na trhu – bezlepkový oves

Celiakie se vyznačuje nesnášenlivostí obilných bílkovin z řady prolaminů, které jsou označovány jako gluten (nebo také lepek). Oves obsahuje pouze jednu skupinu prolaminů – aveniny – a to pouze z 10–15 % všech bílkovin. Takže látky, které celiaci nesnáší a jež jejich tělo nedokáže zpracovat, oves téměř neobsahuje. Oves je ve své podstatě bezlepkový. Přesto ne každý oves skutečně bezlepkový je, a to z důvodu jeho kontaminace obilninami obsahujícími lepek. Ke kontaminaci dochází téměř ve všech fázích – u samotného osiva a následně při pěstování na polích, kde oves roste společně s pšenicí a žitem. Příměsi jiných obilovin se do ovsa mohou dostat i během sklizně, zpracování, skladování či při výrobě potravin.

Garantovaný bezlepkový oves se pěstuje striktně odděleně od ostatních obilovin, jako je ječmen, žito či pšenice. Již samotné podmínky pěstování jsou upraveny tak, aby se kontaminaci zabránilo. Užívá se kontrolované osivo, speciálně vyčleněná secí i sklízecí technika pouze na oves, stejně tak skladovací prostory i transportní technika. Rovněž se používají oddělené linky pro bezlepkovou výrobu při potravinářské výrobě. Veškeré procesy doprovází opakované kontroly a ověřování kontaminace.

Velmi dobře tato výroba funguje například v severských zemích – ve Švédsku, Finsku a Dánsku, kde 70 % diagnostikovaných celiaků oves běžně přijímá v potravě. Zařazení ovesných vloček či jiných potravin z ovsa by měl ovšem každý pacient nejdříve konzultovat se svým lékařem.

Ovesná kaše… A co ještě?

Ovesné vločky jsou nejrozšířenější formou zpracovaného ovsa. Z ovesných vloček se pak nejčastěji připravuje ovesná kaše. Tu lze připravit v mnoha chutných variacích s ovocem, ořechy, medem, skořicí či méně tradičním javorovým sirupem a arašídovým máslem. 

Velmi praktické jsou instantní kaše, například ovesné bezlepkové omega-3 kaše. Kaše se prodávají v jednoporcových baleních, jejich příprava zabere minimum času a jsou tak vhodné i na cesty. Vybírat můžete z několika zajímavých (a chutných!) kombinací se superpotravinami, jako jsou kustovnice, kokos, kešu oříšky či rakytník.

Sladkými kašemi ale příprava jídel z ovesných vloček zdaleka nekončí. Ovesné vločky jsou vhodné nejen ve sladkém provedení, ale můžete vyzkoušet také slané pokrmy. Nebojte se experimentovat a inspirovat se našimi tipy na recepty z ovesných vloček. Ani o tyto pokrmy nebudou celiaci ochuzeni, a to díky bezlepkovým ovesným vločkám. Třeba vám vločky zachutnají natolik, že se stanou běžnou součástí vašeho jídelníčku.